Časté dotazy
Má smysl použití majáku, mám jej montovat?
Co je to ovladač, přijímač, co znamenají počty kanálů a další taje ovládání.
Velká křídlová vrata a elektrický zámek.
Jak uložit ovladače do paměti přijímače
Fotobuňky jsou bezpečnostní prvek, který dělá Vaší bránu bezpečnější. Drátové fotobuňky (rozumí se pár fotobuněk připojených vodiči k řídící jednotce pohonu) jsou složeny z vysílače TX a z přijímače RX. Vysílač neustále vysílá infra paprsek a přijímač ho neustále skenuje. V okamžiku, kdy dojde ke ztrátě paprsku z důvodu zastínění překážkou, přijímač ihned rozepne relé a zablokuje tak bezpečnostní vstup na svorkovnici řídící jednotky. V důsledku toho dojde k zablokovaní pohonu. Pokud k tomu dojde při klidovém stavu brány (brána není v pohybu) nelze bránu zavřít žádným ovládácám prvkem (ovladačem, tlačítkem, GSM klíčem atd.). Pokud doje ke ztrátě paprsku během zavíracího manévru, brána se zastaví a reversuje, tzn. začne se otevírat. Všechny řídící jednotky NICE mají v základním stavu nastaveno používání funkce FOTO pouze při zavíracím manévru, ale uživatelsky lze aktivovat funkci i při otevíracím manévru.
Občas se stane, že silné sluníčko, svítící proti fotobuňkám, pohlcuje infra paprsek a bránu nelze zavřít. V tomto případě doporučujeme použít plechová clonítka BFS a FES.
Závěr tedy je doporučení montovat bezpečnostní fotobuňky. Finanční investice není tak vysoká a každé nechtěné spuštění brány (ať už ovladačem v kaspse, nebo si dítko bude hrát s volně položeným ovladačem na stole), může způsobit škodu, která bude většinou vyšší než pořizovací cena fotobuněk.
Má smyl použití majáku, mám jej montovat?
Výstražný maják je dalším bezpečnostním prvkem, který dělá Vaší bránu bezpečnější. Maják by měl upozornit blízké okolí, že brána je v pohybu.
Z hlediska uživatele: maják má v sobě integrovanou anténu, jejímž připojením tak získáte lepší parametry pro příjem signálu. Zajímavé je také využití majáku pro signalizaci závad. Např. bránu nelze zavřít, mačkáte ovladač a nic se neděje, pouze maják 2x blikne. A už víte, že závada je na fotobuňkách. V manuálu u každé řídící jednotky naleznete diagnostiku poruch.
Co je to ovladač, přijímač, co znamenají počty kanálů a další taje ovládání.
Na začátku je potřeba upřesnit základní věc. Ovladače všech výrobců fungují na stejných frekvencích, které jsou přiděleny Českým telekomunikačním úřadem, ale každý výrobce využívá jiné kódování, takže nejde např. ovladačem NICE ovládat pohony CAME. Ale co když to chceme? Nebudeme přeci nosit dva ovladače. Řešení samozřejmě existuje. Stačí zakoupit externí přijímač z naší nabídky a připojit ho k pohonu jiného výrobce. Potom můžeme ovládat ovladačem NICE i pohony CAME, HORMANN, KEY a další.
Každý ovladač má několik tlačítek, tzv. kanálů. Každé tlačítko může ovládat nekonečně mnoho zařízení. Jak to? Rozhodující je totiž přijímač a velikost jeho paměti, kde jsou ovladače uloženy. Pokud je paměť na 10 ovladačů, více jich tam prostě nedostaneme. Ale jeden ovladač může být uložen v libovolném počtu přijímačů. Např. máme ovladač s dvěma tlačítky. U sebe doma si ho nastavíme tak, že jedním tlačítkem - kanálem otevřeme bránu na pozemku a druhým tlačítkem garážová vrata. Oboje tak můžeme ovládat nezávisle a nemusíme otevírat oboje vrata současně (i když i to by šlo samozřejmě nastavit, můžeme jedním stiskem tlačítka otevřít oboje vrata současně, prostě uložíme jedno tlačítko do obou přijímačů). Při příjezdu do práce pak můžeme jedno tlačítko nášeho ovladače, např. které ovládá garážová vrata, použít pro otevření závory.
Pokud tedy někdo tvrdí, že nosit u sebe více ovladčů je nutné, nemá pravdu.
Při výrobě samonosné posuvné brány je nutno brát v potaz základní dva parametry:
1. Jaký bude celkový průjezd mezi sloupky
2. Jaká bude hmotnost brány po instalaci výplně
Samonosná brána funguje tak trochu jako jeřáb. Betonový základ, na kterém je brána upevněna, vytváří stejné protizávaží, jako mají jeřáby. Obecně se má za to, že celková délka samonosné brány by mělá být delší o jednu třetinu průjezdu. Pokud tedy máme průjezd 3m, měla by být celková délka brány (křídla) minimálně 4m. Vzniklé prodloužení brány o 1m nazýváme výnosem.
Obecně platí to, že čím delší výnos zajistíme, tzn. všechno delší než 1/3 průjezdu, je ku prospěchu věci, protože dochází k menší páce na pojezdových vozíkách a brána tak jezdí lehčeji, takže se lépe odsouvá a tím se prodlužuje životnost veškerých komponentů a samozřejmě i pohonu. Většina c- profilů se dodává v délce 6m, což tedy znamená, že ze základního c-profilu jsme schopni vyrobit bránu o maximálním průjezdu 4,5m. Znamená to ale taky, že i když máme průjezd menší než 4,5m, můžeme klidně udělat celkovou délku brány 6m (pokud nám to samozřejmě dovolí prostor pro odsuv). Když už ten c-profil platíme v délce 6m, tak proč jej nevyužít :-). Když vynecháme výše popsané, oceníme to také při manuálním odsuvu, kdy brána lehce pojede a není nutné v mezních polohách vyvíjet velký tlak.
Pokud se chystáme vyrábět bránu s průjezdem delším než 4,5m, je nutné sehnat delší c-profil, nebo c-profily svařit. Vzhledem k ceně dlouhých c-profilů je výhodnější c-profily svařit. Při sváření je nutné hlavně dodržet souosost c-profilů a vyhnout se otřepům uvnitř c-profilu.
Jak tedy vybrat správný c-profil?
C-profil je srdce brány, pokud se bude kroutit a pružit, bude to mít negativní vliv na celkové vlastnosti brány. Zde je tedy nutno vzít v potaz druhý parametr a tím je hmotnost křídla. Pokud tedy máme průjezd 4,5m a víme, že hmotnost brány se bude blížit 350kg, není určitě vhodné používat c-profil 60x60mm, kde jsou tyto hodnoty hraniční a je lepší zvolit c-profil větší 70x70mm nebo 80x80mm. Vždy je lepší použít silnější variantu, než balancovat na mezních hodnotách. Toto pravidlo je dobré aplikovat ve všech případech a to i v případě volby pohonu.
Abychom Vám usnadnili výběr, naleznete u nás jednotlivé kategorie, kde jsou sady pro výrobu brány rozděleny podle délky a hmotnosti. Pokud Vám něco v sadě nevyhovuje, můžete si samozřejmě vytvořit vlastní sadu koupí po komponentech. Pokud si i přesto nebudete jistí, neváhejte nás kontaktovat, rádi Vám poradíme.
A nakonec, když už bránu vyrábíme, měli bychom myslet dopředu. Nutnost betonového základu může způsobit, že nám tento základ bude hyzdit upravený prostor před domem. Pokud tedy základ malinko utopíme pod okolní terén, může to ve finále vypadat třeba takto.
Nebývá to obvyklé, ale občas je nutné řešit posuvnou bránu v kopci. Pokud se bavíme o bráně do hmtnosti 200kg a o drobném převýšení, např 10cm na 4m, můžeme si pomoci určitým předimenzováním pohonu. Určitě bude lepší pohon do 500kg než do 400kg. Je nutno si uvědomit, že převodovka pohonu je při jízdě z kopce ve větším záběru, protože brána má snahu díky své hmotnosti zvyšovat rychlost a předběhnout tak rychlost točícího se pastorku.
V případech, kdy je hmotnost brány vyšší a převýšení větší, je nutno použít mechanickou brzdu, která se postará o vynulování síly, která žene bránu vpřed z kopce. Brzda je obousměrná, brzdící směr se nastavuje přehozením pastorku na jehličkových ložiskách. I zde je ale nutno dodržet parametry brzdy, aby nedošlo k jejímu poškození. Stejně tak je opět nutno pohon předimenzovat, protože pokud pohon tahá bránu proti kopci, sčítají se hmotnost a zpětná síla daná hmotností brány.
Velká křídlová vrata a elektromagnetický zámek
Pokud máme široký průjezd (dlouhá křídla) a nebo i užší průjezd s plnou výplní, nebo s vysokou hustotou planěk, je nutno dodatečně zabezpečit pohony proti zničení. Při takto popsaných variantách, při pokusu násilných otevření vandalem, ale i větrem, dochází k velmi silné páce, která může pohony poškodit, nejčastěji ohnutím šroubovice. Je třeba tedy pohony zabezpečit elektromagnetickým zámkem. Tento elektromagnetický zámek, horizontální nebo vertikální se připojí pomocí dvoužilového kabelu k řídící jednotce. Řídící jednotka před otevíracím manévrem nejprve pošle elektrický impuls, který odblokuje zámek a teprve následně začne samotný pohyb křídla. Nutno podotknout, že montáž zámku není jednoduchá na křídla vrat, která jsou zkroucená. Může se tak stát, že zámek se při zavíracím manévru zcela nezaskočí, nicméně při drobném otřesu křídla větrem se tak stane a pohony jsou ochráněny.
Občas je nutné otevírat bránu směrem ven (není místo na pozemku, pozemek je do kopce atd.) V tomto případě jsou největším pomocníkem lineární pohony, které si dokáží s touto situací poradit. V přiloženém videu je názorná ukázka.
Stejně jako se občas zvedne víko motoru u auta a zkontroluje se, zda tam neřádila kuna, je potřeba občas zvednout i víko u pohonu vrat a podívat se, zda se nám tam něco neusídlilo, jako například zde :-)
Uložení ovladačů do paměti přijímače
V naší ukázce naleznete programování ovladačů (ukládání ovladačů) do paměti přijímače u pohonu ROAD400. Tento pohon má přijímač integrovaný v řídící jednotce, ale většina pohonů využívá zásuvný přijímač SMXI nebo OXI. Nastavování ovladačů do pamětí těchto přijímačů je ale totožné. Tento návod tak lze aplikovat i na ně.